Stránka 1 z 1

Nico - Neopětovaná láska

PoslaťNapísal: 30 Jan 2014, 21:57
od destroyakanico
Citům nejde poručit,milujeme toho koho chceme,
své pocity ze srdce ale do prázdnoty řveme,
příjde pouze trápení a my ztrácíme chuť žít,
kvůli ztracené lásce chceme ze studny smrti pít,
láska umí být nádherná ale umí taky ničit,
tu bolest kterou prožíváme ani slova nevykřičí,
všichni chceme milovat a chceme být milováni,
bohužel místo lásky jsme bezcitně odtlačováni,
snažíme se dál,slepě se ženem do trpkého konce,
potom slzy a zármutek svěříme smrtelné patronce,
víme co chceme a přesto si lásky nevážíme,
místo sladkého mámení si to zbrkle osolíme,
uvědomujeme si že můžeme všechno rázem ztratit,
na slzy je pozdě,snažíme se marně v čase vrátit,
čeká na nás naděje a nebo prázdná beznaděj,
naše city s bolestí se nám v srdcích hromaděj,
každý jsme strůjcem života a taky svého štěstí,
je pozdě a tak přikládáme ostrou žiletku k zápěstí,
prázdnotě smutku bolesti a žalu se sami oddáváme,
nadechnem se,zavřeme oči a chladnou smrt přivítáme,
milované naše smrt zasáhne a oni dávají si vinu,
otázka proč jsem nedal šanci doprovází depresivní kocovinu,
vážně je to poznamená a oni se bojí dalších citů,
zvolí prášky,oběšení a nebo tašku z igelitu,
se slzami v očích na nás naposledy vzpomenou,
a bez váhání,bez mrknutí,vykonají svou smrt zvolenou...