HipHopForum.sk

Odkládám propisku, zvedám se od stolu,
Další part výtisku je jen flákotou blábolu,
Plavím se v abstrakci po děravé gondole,
S absencí v třídnici, nepřítomen ve škole.
Čáry črtané na papír, připomínající eany,
Spojené v jeden part jako v džungli liány,
Houpu se v přesmyčkách na úkor pointy,
Občas ztrácím dech – ach - to jsou ty sprinty.
Přešlapuju po kuchyni, prý jako labužník,
V hrnci je vidět dno, jsem hladový řečník,
nedám si moučník, vhodím instantní ručník,
mám život bez kreditů, s nálepkou dlužník!!
Poslední možností, jak slovně se namlsat,
Nejdřív se po němých frázích nahoru vyšplhat,
Slovně se vylhat, abych stár nemusel belhat,
A na lavičce v parku se zrním v dlani umrzat.

Odkládám výsledek, citově svlečen do naha,
Místo kaňky do papíru, vrytá je má povaha,
Věštím svou budoucnost ze škraloupu kakaa,
Zdali adekvátní rozprava, je správně pojata.
Hřejeme se na jedné vlně bez hada na hrudi,
V mikrovlnné troubě, kde obědvávají chudí,
Časový spínač mě budí, čas otevřít své srdce,
Točíme se na vynilech jako korek ve vývrtce.
Pulzuje mnou energie, asi jsem solární panel,
Přesto hebký na dotek, jak ruce Coco Chanel,
Abych nebyl přeslazen, ve víru dia paralel.
Chtěl bych taky ochutnat, inzulínový karamel.
Odsouvám svůj talíř, prázdný již od počátku,
Jako stěžejní pilíř, hledám svou kandidátku,
Na post svých chutí, které těžké je uhranout,
Jsem svázán komercí a těžké je se vymanout.