Když nálada jarní
z éteru snese se,
oseji v naději
snem svůj den,
hledám místo klidu
když chodím po lese,
až konečně vláha
zalije zem!

Když paprsek slunce
z vesmíru snese se
a jeho závoj
na pole padne,
zaplaví mě starost
a náhlá deprese
když jediný lísteček
zvadne!

Když zažloutlý list
ze stromu snese se
osoby s kosou
postávají stranou,
nastává čas
štěstí a recese,
svitky se zpečetí
a pochodně vzplanou!

Když potom mračno
na mou hlavu snese se,
a já se pomalu
vzdaluji stresu,
dlouze a klidně,
bez známky agrese,
přemýšlím
a zkouším, co snesu!