Zpátky na zem.
Paulie Garand. DJ Wich.
Pojď!
Proč bych měl opakovat to, co tu dělaj cizí.
Hledáme nový postupy, hledáme ryzí tvář.
Přijdu si tolerantní, scéna mi není cizí.
Reflektuju moře, kde se kymácí moc dobře.
Tak proč jsi nepříčetnej, když dělám svoji věc?
Když dávám nový rozměry. Jsem poutník jiných cest.
V bublině Čech nám začíná splývat styl.
Nechci nehybně splývat, snažím se hýbat tím.
Je nás tu málo na to syslit prostor.
Házím sem jinakost, ne klacky pod tvůj motor.
Vídím to, poslouchám, vnímám.
Nebudu fabulovat život kterej v sobě nemám.
Soudnost je vratkej kůl a já jsem bystrej typ.
Abych věděl, že nemá smysl dělat co ty.
A proto dělám svý a ty to neskousáváš.
I když pořád brečíš, že tě někdo zas vykrádá.
Je to schizofrenní samozřejmě.
Obhajovat post, kterej ti nebereme.
Já vyrostl na tom, co je teď parta sama pro sebe.
Kdo první poníží, tak ten prej vyhraje.
Na to já nehraju, my děláme to jinak.
Nebudu ovce jenom abych pro tebe byl dobrák.
Zatímco ostatní mcs se hrnou do války,
já sjíždím doma Quentina a louskám buráky.

ref.
Jediný mý velký přání je zůstat při zemi,
nelítat bez křídel jak se snažej ostatní.
Padaj pak hubou přímo na holou zem.
S Wichem ti tenhle song naordinujem.
Jediný mý velký přání je zůstat při zemi,
nelítat bez křídel jak se snažej ostatní.
Děkuju všem, že jsem tam kde teď jsem.
S Wichem ti to za ucho zapisujem.

Jsem připravenej slyšet názor, debatu dát.
Pokud tě bavím, pokud ne; žádnej dišputát.
Komplexy otrávily scénu jako zmije.
V zemi hypochondrů jsem alergik na alergie.
Je to tak, za ucho si zapiš tenhle track.
V trenkách seno, v hlavě prach, přesto nejsem brak.
Chci v klidu stavět hudbu co je můj svět.
Můžeš tomu říkat třeba rap, nebo emo-homo-kabaret.
Nejsem syn kopií to jiných, ale když přijde nový směr,
tak ''čecháč'' líný je,
neumí vzít co máma doma neservíruje.
Scéna pláče že nemá jména.
A tak jsem tu já, tak kupuj originál,
je mi jedno, podporuj to, nebo stůj opodál.
Orli jsou vyjímečný a díky grázlům co mám
furt držím při zemi, o pivo zevluju dál.
Scéna je plná strak, kam solím sloky mý.
Stluču budku a bude mi jedno koho nakrmí.
Slyším to, technika vládne víc jak sdělení.
Baví mě ortodox, rap, na tom se nemění nic.
Já jen umím psát, jinak něco líp.
Tak to tak píšu, jdu ve vlastních šlépějích.
Hudba je květ, kde jsou ty odrůdy?
Nenech to hynout, růst bez půdy.

ref.
Jediný mý velký přání je zůstat při zemi,
nelítat bez křídel jak se snažej ostatní.
Padaj pak hubou přímo na holou zem.
S Wichem větší brejle naordinujem.
Jediný mý velký přání je zůstat při zemi,
nelítat bez křídel jak se snažej ostatní.
Děkuju všem, že jsem tam kde teď jsem.
S Wichem ti to za ucho píšem.
Píšem, píšem, píšem....