Nikdy mi nedojdou slova,
Budu rapovat pořád znova,
Jsem rychlej jak puma,
Nesedím furt doma,
I když je zlá doba,
Ven mě vyžene ta zloba,
Na každýho hettra kurva!
Za chvilku napíšu novej text,
Do druhýho dne to bude hotovej track,
Všichni mcs ho chtěj slyšet,
Strachy z toho budou křičet,
Všichni se mě budou bát,
Se dřevěnejma nohama na místě stát,
Budou tenhle track skoumat,
Velkou inspiraci v něm hledat,
Všichni jsou zoufalí,
S psaním textů pomalí,
Chtějí u mě najít rým vhodnej do jejich rapu,
Do jejich slabýho popovýho tracku,
Nevymyslej ani sloku,
Leda až do druhýho roku,
Píšou něco o rychlím kroku,
Ale ten jim sakra chybí,
A proto se všem líbí,
Jak si o sobě myslí ale nic neumí!
Nikdy mi nedojdou slova,
Budu rapovat pořád znova,
Jsem rychlej jak puma,
Nesedím furt doma,
I když je zlá doba,
Ven mě vyžene ta zloba,
Na každýho hettra kurva!
Já nechápu dnešní lidi,
Většina z nich jsou jen zmrdi,
Zmrdi tě nechaj ve štychu,
Jen opravdovej kámoš podá ti ruku,
Každej tě za zády pomlouvá,
Vymýšlí sračky a špínu co na mě hodit,
Čím by mě tak mohl na kolena zkolit,
Hodí na mě špínu,
Vykope i hlínu,
na můj hrob,
Ale já mu řeknu kurva dost!
Napíšu diss na jeho jméno,
A zas stoupám vzhůru,
On klesá níž,
A mám o dalšího hattera míň,
Už mu patří jenom skříň,
Starostí má plnej klín,
A teť sakra lituje do čeho se pustil,
Vykopal si vlastní hrob,
Byl to hop nebo trop,
Pro něj však jistá prohra,
Nutila ho tahle touha,
Dostat mě,
To se mu však nepovedlo, zkolil jsem ho lehce
Vrátit čas teťka chce,
Po prohře,
Ale to už nejde,
Přemejšlet měl dřív,
Jaký následky přinese mu tenhle hřích,
Když jde po ulici slyší jenom smích,
Je poníženej, bez majetku,
Poprosil svou matku,
Ale ta ho kopla doprdele,
A mu už nic jinýho nezbyde,
Než BANG!