V texte môžu byť chyby, ak nejakú nájdete napíšte mi do PM.
Zdenka Predná:
Odtiahnem závesy, ľahké od dymu,
prstami pohladím na skle prasklinu.
Spomalím rýchlosť slov, už nikam nemusím,
nikdy viac na silu, nič už neskúsim.
- Zdenka Predná - Refrén:
Už je to tak,
našla som svoj kľud.
Nedám si vziať,
bola to dlhá púť.
Pomaly ukladám fotky do skrine,
tváre už vybledli, no oči ľudí nie.
Dobro v nich sa neminie,
nikdy neminie, nikdy neminie.
- Zdenka Predná - Refrén:
Už je to tak,
našla som svoj kľud.
Nedám si vziať,
bola to dlhá púť.
Už je to tak, už je to tak,
nedám si vziať, kľud.
Idea:
Hviezdy jsou pořád nademnou,
někdy záři víc než já mám na ne spadeno.
Vidím svět tady a teď, přes rameno,
v sobě krev a vní jed jako placebo.
Často se stresuju: Proč ?
kvuli stresu v sobě jenom presuju zlo.
Nepiju espresso někdy jenom depresso,
jindy je mlčení mnohem víc než dvěste slov.
Hledám klid, nachádzim jen odpověd ne,
žiju kolektivem, jindy sotva snášim sebe.
Vedu v hlavě rozhovory Já, Zem a Nebe,
mnohí chtejí zústat stát, fakt nevím, co je vede.
Dopředu sprintem a hlava je jinde,
znám pořadí dnú, nevím, co v pondelí příde.
Pokud je víkend synonimem slova klid,
tak se chci denně v sobotu ráno probudit a žít.
Zdenka Predná:
Odtiahnem závesy, ľahké od dymu,
prstami pohladím na skle prasklinu.
