[Jarek Nohavica]
Vy kdož máte uši k slyšení a oči k dívání
všichni lidé dobré vůle slyšte moje zpívání
chci vám vylíčit příběh smutný jako život sám
o tiché bolesti kterou na duši mám

V městě Olomouci v starobylé metropoli Hané
se narodilo dítě samým ďáblem znamenané
neboť rudou skvrnu velikosti lipového listu
mělo na tváři smích soudce nezrozené v Kristu?

Jeho ubohá matka jejíž jméno není známo
jej položila ke zdi kaple na chladivý mramor
aniž komu řekla/řekla komu o tom aniž zmínila se muži který její tělo ke své rozkoši jen užil

[Pio Squad]
Seděl sem vedle ní ve špinavym bordelu
jenom tiše plakala a držela mě za ruku
na sobě neměla nic a měla dělat robotu
uměla se mile usmívat a prodávat nahotu

[Jarek Nohavica]
Dítě nalezeno bylo mrtvé druhého dne z rána
otec/kněz řekl že tak zněla vůle všemocného pána
a soudní lékař suchou řečí v policejní češtině
napsal že smrt nastala podchlazením v noci zhruba ve 3 hodiny

[Pio Squad]
Ale netoužila po ničem než po chvíli ticha
přitiskla se ke mě začala mi šeptat do ucha
že už nemůže dál,že ztrácí víru ve všecko
vyprávěla o tom jak jí zaškrtili děcko

[Jarek Nohavica]
Oné noci ja v tam těch místech jsem byl
a však jiné sem věci dělal zpíval a pil
dvacet metrů stranou kaple na lavičce s lahví vína
sem zpíval a tvou blůzu rozepínal

[Pio Squad]
Povídala pěkný věci o svým manželi
co po ránu jí probouzí hned pěstí do hlavy
a její rodiče že po porodu jí hned odhodili
dvacet let jí bylo a už jí docházely síly

[Jarek Nohavica]
Svlíkni si košilku lásko moje
do rána bílého daleko je
do rána bílého ještě kousek
krasné je když lidi milujou se

[Pio Squad]
Já tam seděl jako cvok a nebyl schopnej slova
před jejím pohledem už nedalo se vůbec nikam schovat
pak si lehla na postel a začla usínat
zeptala se jestli se o ní můžu postarat

[Jarek Nohavica]
Jaký sen se mu zdál na co myslelo k ránu
když vychládalo jeho tělo v bílem povianu?
zda vidělo tmu/hvězdy, zda vidělo hvězdy
tvaří k obloze a hlavičkou ke zdi

[Pio Squad]
Pak už nevnímala a já přes ní položil deku
vyšel jsem do noci ven a dusil v sobě kus vzteku
myslel sem na její strach na každou její ránu
jakej sen se jí zdál a na co myslela k ránu

[Jarek Nohavica]
Jistě slyšelo můj hlas který parkem zněl
jistě volalo a já ho neslyšel
já ho neslyšel a nešel tam kam jít bylo nutné
od té noci mé písně jsou bez vyjímky smutné

[Pio Squad]
Nechal sem jí tam ležet a šel pomalu domů
proč sem jí nevytáhl pryč z těch pekelnejch drápů
chtěl sem si jenom užít nevěděl co bylo nutný
od tý doby jsou mý písně bez vyjimky smutný

[Jarek Nohavica]
Čas odnáší naší bolest zvolna nahoru
a hanácká rovina se táhne k obzoru
jako prsty se k nebi tyčí olomoucké věže
a to já sem byl kdo tam na mramoru ležel
a to já sem byl ,a to já sem byl
a to já sem byl - já tam byl - já sem byl - já tam byl
kdo tam na mramoru ležel to já sem byl .....